Podnětem k založení firmy byla reakce na Klementovu česky psanou reklamaci německého jízdního kola značky Neumann & Seidl. Firma mu odpověděla, že reklamace musí být napsána „ve srozumitelném jazyce“. A tak začal spolu s Laurinem vyrábět vlastní jízdní kola vlastenecké značky „Slavia“. Původní dílna zaujímala 60 m² plochy, avšak díky solidnosti výrobků a znamenitému obchodnímu vedení byl závod brzy rozšířen.

Na myšlenku vyrábět motocykly přivedla Klementa motocykleta bratří Wernerů, kterou viděl roku 1897 na výstavě v Paříži. Tento okamžik rozhodl o jeho dalším osudu – z výrobce kol se stal konstruktér motocyklů.

Inspirací se Klementovi stala již zmiňovaná motocykleta. Mladoboleslavská firma tento nedokonalý a někdy i životu nebezpečný stroj zdokonalila a zavedla významné technické novinky. V první řadě byl motor, původně umístěný nad předním kolem, přesunut do vnitřního prostoru rámu, čímž se snížilo těžiště a zlepšila celková stabilita stroje. Za pomocí korespondence s Robertem Boschem bylo nahrazeno zapalování, a to elektromagnetem. U motocyklety se ukázalo jako nevyhovující umístění ovládacích prvků odpařovacího karburátoru na rámu stroje, kterými se regulovala rychlost. Jezdec často musel držet řídítka jednou rukou, což zapříčinilo několik pádů. Proto byla obsluha stroje soustředěna na řídítka.

První motocykl vlastní konstrukce opustil bránu mladoboleslavského závodu roku 1899. Jednalo se o stroj s jednoválcovým čtyřtaktním motorem zdvihového objemu 239 cm³a výkonem 1,8 k. Vážil 55 kg a dosahoval rychlosti 35 km/h.

I přes počáteční problém s prodejem se mladoboleslavská Slavia stala populárním a spolehlivým strojem. Továrna byla zahrnována i zahraničními zakázkami. Například v Anglii se Slavia prodávala pod jménem Hewetson. Především díky zahraničním poptávkám zahájila firma Laurin & Klement skutečnou tovární výrobu.

Brzy se dostavily úspěchy nejen na výstavách, ale i ve sportovních soutěžích. Mladoboleslavské stroje se zúčastňovaly všech tehdejších motocyklových závodů. Do roku 1904 získaly celkem 115 cen, z toho 56 prvních. Tehdy motocykly dosahovaly průměrné rychlosti 80 km/h.

Zlom ve výrobě motocyklů přinesl rok 1906. Firma Laurin & Klement se začala orientovat spíše na vývoj a výrobu automobilů. V dubnu téhož roku Laurin s Klementem oficiálně ukončili své sportovní motocyklové aktivity. Až do roku 1912, kdy byla výroba motocyklů zastavena, se stroje žádné významnější inovace nedočkaly.

Celková produkce firmy Laurin & Klement za období výroby motocyklů let 1899–1912 představuje na 4000 motocyklů. V roce 1926 bylo na našem území evidováno ještě 759 policejně hlášených strojů, do dnešních dnů se dochovalo minimálně 100 motorů a motocyklů Laurin & Klement.

Fotografie: VESELÝ, Milan. Náš motocyklový trh: prvních 120 let : 1895-2014. V2 hokej, 2020. ISBN 978-80-270-5242-4.