Freskový sál

Z vnitřních místností zámku byla v roce 1770 nově rekonstruována tabulnice (jídelna) pánů z Říčan, která později sloužila jako radní a soudní síň. Autorem návrhu fresek byl pražský mistr Jan Jakub Qiurin Jahn (1739–1802). Tento malíř, kreslíř a teoretik umění, ve své době patřil mezi nejrenomovanější umělce. Maloval oltářní obrazy, fresky (Kostomlaty, Jeníkov) a zabýval se také uměleckou historiografií. Bývá proto nazýván českým Vasarim. Pro znovuvystavěnou budovu pelhřimovského zámku – radnice navrhl po roce 1766 nástěnné malby do radní síně, do Pelhřimova dokonce osobně přijel zařídit malování. Malbu měl původně provádět malíř ze Želiva, avšak později byla zadána Václavu Hubaciovi z Kutné Hory. Ve dvou stropních zrcadlech jsou zobrazeny náměty z bible – Příběh Josefa
Egyptského a Šalamounův soud, na středním pásu je vymalováno Boží oko, drobnější postranní fresky mají alegorický charakter. Hlavní motivy jsou doplněny dekorativními a iluzivními malbami. Fresky byly restaurovány až v letech 1942 a 1980, kdy už byly značně zanedbané a v katastrofálním stavu. Poslední restaurování fresek proběhlo v roce 2006.

Příběh Josefa Egyptského
Bratři, kteří prodali Josefa do otroctví do Egypta, sem po čase přicházejí, aby nakoupili zásoby obilí. Josef, kterého nepoznali, dal tajně vložit svůj stříbrný pohár do žoku nejmladšího z bratrů – Benjamína. Potom vyslal své služebníky, aby bratry pronásledovali a prohledali jejich žoky. Pohár byl nalezen a bratři se vrátili zahanbeni k Josefovi. Neschopen se už dále přetvařovat, prozradil jim, kdo je a s pláčem jim odpustil.

Šalamounův soud
Na krále Šalamouna se obrátily dvě nevěstky, jež bydlely v jednom domě a jež současně porodily. Jedno dítě zemřelo a obě ženy si potom činily nárok na dítě druhé. Aby zjistil pravdu, poručil král Šalamoun, aby kat dítě rozsekl a každé ženě dal polovinu. Pravá matka se projevila tím, že se vzdala svého nároku na dítě, jen aby zůstalo naživu.

Alegorie ctností
Čtyři teologické a čtyři světské ctnosti: Fides (Víra), Spes (Naděje), Caritas (Láska), Castitas (Nevinnost, Cudnost), Justitia (Spravedlnost), Prudentia
(Prozíravost), Fortitudo (Udatnost), Temperantia (Umírněnost, Zdrženlivost).

Výzdobu sálu doplňuje znak města Pelhřimova, odrážející pověst o vzniku města, založeného poutníkem Peregrinem, jehož siluetu lze vidět v otevřené městské bráně. Nad hradbami je umístěn štítek, na němž býval zobrazen erb vrchnosti. Po vykoupení města z poddanství byl erb roku 1675 polepšen císařem Leopoldem I., který dosadil do znaku jednu z variant císařského orla se srdečním štítkem s erbem babenberského rodu.